jak se připojit na wifi síť
Hlavní stránka » Restaurace » Denár a groš

Denár a groš

V interiéru restaurace máme jako dekorace velký odlite denáru a groše.

Denár je stříbrná mince, která byla poprvé ražena v první polovině 3. století př. n. l. na území římské republiky. Název denár odvozen z  lat. denarius dena = deset, protože denár se dělil na 10 měděných mincí asů.

Stejný název dostaly i první stříbrné mince ražené v Čechách koncem 10. století. Až do mincovní reformy Břetislava I. roku 1050 byly denáry tzv. velkého střížku tj. průměr 18 – 20 mm a  hmotnosti více než 1 g. Nálezy velkého střížku se objevují více v  zahraničí než doma. U nás např. v Praze a v okolí a v Plzni a v okolí. Od roku 1050 až do začátku ražby brakteátů někdy okolo roku 1217 byly raženy denáry malého střížku o průměru 16 mm a hmotnosti pod 1 g. Ke konci ražby ryzost kovu výrazně poklesla. Denáry mohly být například šípového typu nebo mečového typu. V opisu mince mohlo být napsáno jméno panovníka, které končí slovem dux. Bývají tam také napsány názvy míst, kde mince vznikla. Později však názvy mincoven mizí a nahrazují se jmény světců a patronů.

Ražba denáru u nás zanikla roku 1300 mincovní reformou Václava II., kdy už mezi lidem málo oblíbený denár nahradil později velmi slavný pražský groš. Byla zřízena mincovna v Kutné Hoře.

Ražba denáru pokračovala ještě po staletí v Uhrách a uherský denár s typickým obrazem madony ukončila až česká a uherská královna Marie Terezie.

Groš vznikl jako „dobrá" stříbrná mince o váze 3–5 g a s ryzostí kolem 900/1000, která od 13. století nahradila předchozí „tenké" brakteáty a denáry. Zatímco brakteáty se razily z tenkého plechu a měly tedy jen jednu ražbu, „tlustý" groš měl odlišnou ražbu na averzu a reverzu (líci a rubu). Patrně nejstarším byl Tourský groš, ražený od roku 1266 ve francouzském Tours z příkazu krále Ludvíka IX. Svatého. Vzorem mu patrně byly křižácké zlaté sarcíny, ražené od roku 1250 v Akku. Následoval tyrolský groš vévody Meinharda II., ražený od roku 1271 v Meranu, anglický groat (1279), pražský groš krále Václava II., ražený od roku 1300 v Kutné Hoře a velmi rozšířený až do 16. století, kdy jej nahradil jáchymovský tolar. Od roku 1367 se v Krakově razily krakovské groše krále Kazimíra III. podle vzoru grošů pražských, po roce 1375 se groše razily také v Moldavsku a v dalších místech.

Groš odpovídal většinou 12 denárům, větší sumy se počítaly na kopy grošů (60 kusů). Jako je u mincí pravidlem, hodnota groše postupem času klesala, a to jak váhou (pozdější groše mají jen 1,4 – 1,8 g), tak i ryzostí, takře se z nich staly drobné peníze. V Polsku se od roku 1752 razily z mědi, v Německu groše nahradily šilinky a od 18. století platily 1/30 tolaru. Groše se používaly také v Bulharsku a na Blízkém východě, turecký název quruš i albánské groshe se odvozují od slova groš, stejně jako ukrajinské hroši, peníze.

V Německu a od roku 1624 také v Rakousku vznikly také „malé groše" čili grešle, ražené až do roku 1768. Název grešle přešel do obecné řeči a znamená prostě „malou hodnotu" – odtud úsloví, že něco „nestojí za zlámanou grešli".

 

[zdroj: Wikipedie]

Bowling bar restaurace Ždírec
Žďárská 622
Ždírec nad Doubravou

+420 776 222 039